Kousek od farmy, v průsmyku mezi Kletečnou a Milešovkou, se rozkládá místo, které místní znají jako Paška Pole. Dnes je to poklidná krajina, ale kdysi tu šuměly lesy tajemstvím a ozývaly se příběhy, které se šeptaly u ohňů dlouhé zimní večery.
Před mnoha lety tu žili dva bratři, kteří byli známí jako loupežníci – avšak ne ledajací. Jmenovali se Jan a Matěj. Nebyli to zlí muži, jak by si někdo mohl myslet. Naopak, jejich srdce byla otevřená k utrpení druhých a jejich skutky byly vedeny touhou po spravedlnosti. Bohatým kupcům a nenasytným pánům brali, co jim přebývalo, a chudým rolníkům a pocestným rozdávali, co sami potřebovali k životu.
Jedné chladné noci, když měsíc zaléval Paška Pole stříbrným světlem, se bratři rozhodli ukrýt svůj největší lup – truhlu plnou zlata a vzácných pokladů – na bezpečné místo. Místní pověst praví, že právě v tu noc se na poli objevila záhadná mlha, která bratry ochránila před pronásledovateli. Lidé věří, že duchové země jim pomohli, protože jejich srdce byla čistá a poklad ten prý někde leží dodnes a čeká na opravdu dobrého člověka - těžko říct, jestli ho někdy někdo najde.
Bratři však nikdy nezapomněli na své kořeny. Když byli staří a unavení, vrátili se mezi obyčejné lidi a začali vyrábět kozí sýr podle starého rodinného receptu. Sýr z Paška Pole byl stejně výjimečný jako jejich příběh – zrálo v něm bohatství krajiny, síla lesů a tajemství noci. Říká se, že kdo ochutná tento sýr, pocítí na jazyku nejen jemné ořechové aroma a smetanovou chuť, ale i odvahu a dobrotu, kterou bratři z Paška Pole rozdávali celému kraji.
